Akustická emise - NDT metoda

Postavení a význam metody AE mezi ostatními NDT metodami spočívá především v jejich vzájemném doplňování. Metoda AE podává principielně odlišnou informaci oproti ostatním NDT metodám. Metoda AE a ostatní NDT metody se poskytovanými informacemi nepřekrývají, ale vhodně doplňují, obr.1.

Typické NDT metody pracují z cílem "vhodného nasvícení a tím zviditelnění" přítomnosti defektu v materiálu konstrukce. Přítomnost defektu se projeví změnou intenzity toku záření, změnou toku vířivých proudů, změnou magnetického toku v materiálu, v šíření a odrazech UZ vln, ve zviditelnění defektu penetrační kapalinou nebo magnetickým práškem. Tyto metody vyhledávají přítomnost defektu v konstrukci obvykle postupně krok po kroku. Vypovídají o přítomnosti, velikosti, orientaci a geometrii defektů.

Metoda AE pracuje s na principu "odposlechu" varovné aktivity procesů rozvíjejících se v materiálu v důsledku zatěžování konstrukce. Metoda AE detekuje defekty akusticky aktivní. Defekty jsou aktivní díky komplexu příčin jako vysoké namáhání, oslabená struktura materiálu, korozní napadení apod. Detekujeme tedy nejen přítomnost defektu, ale též přítomnost podmínek pro jeho rozvoj. Metoda AE je metoda integrální. Síť snímačů monitoruje konstrukci nebo její oblast jako celek v reálném čase zatěžování, a to i za provozu. Metoda AE vypovídá o přítomnosti, průběhu a rozvoji akustické aktivity detekovaných procesů, o přítomnosti defektů zároveň s podmínkami pro jejich rozvoj.

Pro zdůraznění doplňování AE a standardních NDT metod bývají uváděny další skutečnosti.

  • Sevřené trhliny mohou být pro typické NDT metody obtížně detekovatelné, naproti tomu metoda AE spolehlivě detekuje svírání a rozvírání sevřených trhlin.
  • Z hlediska detekovatelnosti defektů jsou pro ostatní NDT metody příznivější homogenní, resp. jemnozrnné materiály. Z hlediska AE jsou naopak emisně aktivnější nehomogenní, resp. hrubozrnné materiály (např. materiál svarů, TOZ).

 

 

 

 

ada_footer_m.png